Kid
KID
Se narodil 24.5.1997 klisně KIŽI
a hřebci SECTORI
na Bobrkách při ZD Mír Ratiboř.
Po 3 týdech čekání a těšení se Kižinka ohřebila v 19:00, hezky si počkala až všichni odejdem z maštale.
Porod proběhl rychle a bez komplikací.
Na svět vykoukl malý,rezavý hřebeček s dlouhýma,tenkýma nohama,krátkým krkem a nádhernýma očima.
Byl prvním a jediným hříbětem milované Kižinky.
Malý rošťák poprvé prozkoumal okolní svět když mu bylo pár dní.
Byla zábava pozorovat to malé stvoření,jak se snaží poskakovat na svých dlouhých nožkách kolem mámy.Nebo zkouší ochutnat trávu i když mu v tom jeho krátký krk, moc nepomáhal.
Hřebeček rostl jak z vody, užíval si děctví na pastvině s mámou
a s další chovnou klisnou Chantall a její klisničkou Chorou.
Odstavil se v zimě 14. 2.98 ,Kiži to nesla hůř než on.
Volnosti a pastvin s koňskými kamarády si užíval do 3let.
Valášek se z něj stal 28.5.98
Zvládl to dobře a pak začal krásně růst a mohutnět.
Lonžovat se začal v lednu 2000 a obsedl se 3.2. nezlobil,neprotestoval,zvládal to s klidem.
Však na dečku,sedlo a uzdečku jsem ho zvykala pomalu od 1,5 roku.
Jako každá remonta byl lumpík,rád vyhazoval v zatáčkách.
Jenže pod jezdcem to většinou ještě nedokázal ustát a tak šel na kolena a já letěla přes něj.Nikdy neutekl pryč u koní,zůstal a čekal až se vyhrabu na nohy.
Jednou jsme taky takhle dopadli, a Kid plný energie začal cválat kolečka kolem koní.Přitom si stoupl do otěží a v tu ránu se zastavil.Stál na místě,nohu nahoře a čekal,až ho vyprostím.
Všichni jsme čučeli,že nezpanikařil jak to mladí koně většinou dělají.
Prostě v klidu stál a čekal,ten klid a rozvaha mu zůstala.
Čas šel dál,Kid chodil pod sedlo,do výběhu a taky začal trénovat na dostihy.
Svůj první a poslední dostih jel 11.6.2000 ve Slušovicích na 2200 m, RIII kat. nesl 57kg.
Napoprvé to bylo moc dlouhé,pro koníka co nikdy neběhal.
Doběhl poslední,ale snažil se a toho si cením.
Po celou dobu ,jak v padocku,na dráze a v boxech se choval jak zkušený profík.Zádné blbnutí ,capování – nic.
Prostě chodil vedle mě a na vše se zájmem koukal.Moc mě tím překvapil – ani jeho máma nebyla na vodění tak hodná.
Po dostihu se dostavily šimbajny,tak odpočíval ve výběhu.
Zkoušelo se pak s ním ještě trénovat,ale nožka zlobívala.
Pak nastaly problémy s ZD a stáje byly zrušeny a pozemky prodány.
Sháněli jsme ustájení jinde - se koníci přestěhovaly do nové stáje na Břežité. Kde jsme do teď.
Tam jsme se s Kidem začali věnovat přirozené komunikaci.
Po problémech s udidlem , jsme přešli na bezudidlové uzdění,které mu vyhovuje.Hrajeme si spolu a při tom se učíme nové a nové věci,něco mu jde líp,něco hůř.
Umíme couvat,ustupovat do stran,ohýbat a další.
Hodně nás baví traily a nejvíc asi miluje skákání – v tom je po mámě.
Kiži taky strašně ráda skákala.
Občas zazlobí, někdy si vzpomene že jeho předci byli dostihoví koně.
Ale přesto všechno nezapomíná na to co jsme sa za posledních 6 let naučili.
Doufám,že tu se mnou bude ještě dlouho.Předpoklady k tomu má,vždyť jeho máma je tu s námi a stále v kondici – je jí už 24let.